Dětičky jsou na nošení "zvyklé" už od nošení v bříšku. Základem nošení je kontakt, který vyžadují a potřebují. Nosítka a šátky jsou jen pomůcky pro zajištění bezprostředního kontaktu při provádění jakékoli činnosti běžného života.
Zkuste sledovat signály, kdy děťátko zapláče a dá tak najevo, že se mu něco nelíbí. Důvodů může být totiž více:
Když pláče už při vkládání do nosítka/šátku
- Silné dotažení. Některé dětičky potřebují být utažené jakoby více, jiné méně. Zkuste dotahovat pomalu, sledujte reakce děťátka a podle jeho potřeb dotáhněte celý šátek.
- Také může záviset na “fázi“, ve které děťátko do šátku dáváte. Může být příliš unavené nebo chce vykonávat jinou činnost – např. vylučovat, kojit apod. Kojení mu můžete nabídnout i v šátku na uklidnění. Děti, které jsou nošeny bezprostředně po narození, obvykle vložení do nosící pomůcky naopak uklidní během několika vteřin.
- Děti, které nejsou nošené bezprostředně po narození, ale např. po několika měsících, se mohou vzpírat, neboť nevědí, co se s nimi děje. Netuší, že se je snažíte dát do polohy, kterou už znají a uklidňovala je 9 měsíců. Potřebují si to jakoby znovu zažít a zapamatovat.
- Některé preferují více šátek, jiné nosítko. Někdy pomůže změnit nosící pomůcku a dítě zázrakem přestane plakat. Nosítka obvykle mají nastavenou pevnou šířku látky/šátkoviny mezi nožičkami a ta jim brání v jejich přirozené schopnosti rozkročení (většinou se to týká menších miminek, proto se do cca 3 měsíců doporučuje spíše nošení v šátku) – s výjimkou nastavitelných nosítek. Šátek dokážete pro potřeby dítěte nastavit dokonale, ale někdy mu může naopak vyhovovat právě nosítko.
- Potřebují vidět. Dětičky, které jsou už větší a zvědavější (můžete to pozorovat už i u tříměsíčního děťátka), nechtějí být v poloze vpředu, když jsou v bdělém stavu, ale sledovat okolí. Nespokojenost mohou projevovat buď při vkládání do nosítka/šátku nebo i po pár minutách v něm. Doporučujeme nošení na boku nebo na zádech.
- Netrpělivost. U menších miminek je to většinou netrpělivost, aby co nejdříve dostalo mateřské mléko. Doporučujeme už při uvazování nabídnout prs. Větším se nechce přečkat „nekonečná doba“ vázání. Tehdy je lepší volit nosící pomůcku, kterou máte upevněnou co nejrychleji (plně přezkové nosítko, Ring Sling).
- Blízkost matky a stimulace sání. Blízkost matky stimuluje potřebu sání. Proto se nošení doporučuje i při bojkotu kojení. Doporučujeme, jako v předešlém případě – už při vázání nabídnout prs.
Také je velmi účinné uložit děťátko do nosící pomůcky nejlépe, jak se jen dá v daném okamžiku (bez ohledu na to, zda je ve správné poloze nebo ne - když ho máte na rukou a vzpírá se, také není v ideální poloze) a jít se projít hned na vzduch, na balkon, kamkoli, hlavně změnit prostředí. Čerstvý vzduch, pohyb, kolísání, poskakování, monotónnost či kojení v nosítku velmi pomáhají. Jakmile se děťátko uklidní a uvolní, můžete jej přesunout do „správné“ polohy v nosítku/šátku.
Pokud jste začátečnice, určitě využijte tyto metody hned při nácviku vázání. Odbourá to i váš prvotní stres z techniky vázání. Dětský pláč stimuluje i váš stresový hormon a nejste schopná soustředit se na vázání i sledování signálů, dokud se vám tyto činnosti plně zautomatizují.
Když pláče až po pár minutách nošení
Do šátku jste vložili a uvázali šťastné děťátko, ale po pár minutách projeví neklid. Nebo dokonce usne a probudí se s velkým pláčem. Může to mít na svědomí několik důvodů:- Mohlo být v jisté hladině spánku, něco ho z ní vytrhlo a zaleklo se. Potřebuje se opět uklidnit. Prs, kolísání, zpívání.
- Zlý sen, zpracování podnětů. Prs, kolísání, zpívání.
- Náhlý pocit nepohodlí týkající se vyprazdňování, nadýmání, zpracování potravy/mateřského mléka žaludkem a následného odříhnutí. Poloha, ve které je, jej může v tom momentu tlačit. Zkuste dítě jen rukama nadzvednout v nosící pomůcce. Pokud se stav nezlepší, případně nenastane uvolnění (v podobě vyprázdnění, odříhnutí, uvolnění větrů) a dítě nechce přijmout ani prs na uklidnění, vyndejte jej z nosící pomůcky úplně. V tomto momentu se většinou příčina ukáže. Některé dětičky totiž pláčou, když potřebují vykonat potřebu a jsou na matce, protože ji nechtějí provést na ni (více se můžete dozvědět pod heslem BKM - bezplenková komunikační metoda). Když se děťátku dostaví úleva, nebojte se a vraťte ho zpět do nosítka/šátku.
- Změny teploty. Děťátku může být v šátku příliš teplo nebo zima. V prvním případě doporučujeme zvolit prodyšnější šátek, vyzkoušet prodyšnější úvaz (klokan, jednoduchý kříž, dvojitý kříž, Ring Sling, na záda batoh, dvojitý kříž; v zásadě jednovrstvé úvazy, ve kterých děťátko neobepíná z boků šátkovina) nebo použít nosítko, které pomáhá proudění vzduchu ze stran. V druhém případě dítě přikrýt další vrstvou teplého oblečení – nosící bunda, nosící mikina, nosící kapsa.
Silný neutuchající pláč nejen v nosící pomůcce je následně třeba řešit jinak, protože jeho spouštěč může pocházet už z prenatálního období. O psychologii pláče děťátka se můžete dočíst např. v knize od Naomi Aldor Vychováváme děti a rosteme s nimi. Týká se jak novorozenců, kojenců, tak i starších dětiček.
Nošení, podobně jako kojení, je pro děti to nejpřirozenější a nejznámější, ale obvykle s tím mají problém. Při dostatečné pomoci dokážete „tento problém“ buď okamžitě nebo časem odstranit.