Pověry o nošení dětí

Když nosíte dítě v šátku nebo nosiči, je velmi důležité dbát na dvě věci — hlavičku otočenou na bok a viditelný nos. Tím má dítě volné dýchací cesty a udušení nehrozí. Pokud dítě zaboří hlavičku do vaší hrudi, lehce se předkloňte a jemně mu otočte hlavičku tak, aby se lícem opíralo o vaši hruď. Pokud se vám nedaří dítě „upravit“ a stále se vrací do polohy, kdy má hlavičku rovně a zabořenou do vás, často a pravidelně kontrolujte jeho dýchání a stále zkoušejte hlavičku polohovat. Z naší zkušenosti tyto děti časem polohu přijmou.

Novorozenec má tvar páteře zahnutý do písmene C, tzv. kyfózu. K tomu, aby se mu vyvinula do požadovaného tvaru S, trvá přibližně rok. První prohnutí nastává při zpevnění krčního svalstva (když už dokáže držet hlavičku), druhé při zpevnění hrudního svalstva (když si dokáže samo sednout) a třetí, finální, při zpevnění bederního svalstva (když už se dokáže postavit).

Stejně jako bychom neměli dítě nutit do těchto vývojových kroků, neměli bychom mu ani neustále narovnávat páteř na tvrdé podložce. Páteř se přizpůsobí svému vývojovému stádiu sama.

Nošení tento přirozený proces nejvíce podporuje. Jedním ze základních pravidel nošení dětí v šátku i ergonomickém nosiči je kulatá záda (v pozdějším věku si je děti automaticky narovnají). Více o této problematice si můžete přečíst v našem článku.

Prof. MUDr. Velemínský ve své knize Dítě – 3×333 otázek pro dětského lékaře uvádí:
„V děloze plavalo dítě ve vodě, obratle byly zakulacené a nebyly stlačované. Podmínka ‘beztíže’ už ale není splněna. Tomuto nebezpečí se dá předejít použitím šátku na nošení, který napnutou látkou působí jako podpora držení těla dítěte, čímž se zabraňuje namáhání obratlů. Nejčastější argument proti nošení novorozenců je obava, že by se mohla poškodit páteř dítěte. Všichni lidé, kteří dnes mají poškozenou páteř, pravděpodobně leželi jako miminka na zádech, jak se patří. Novorozenci, jejichž matky nosí v šátku, se vyvíjejí lépe než děti, které většinu času tráví v dětské postýlce.“

Dodali bychom jen to, že dítě nemá hlavičku jen volně pohozenou, ale opřenou o hrudník matky a ze stran zajištěnou a regulovanou šátkem či nosičem. V šátku je dítě, které ještě neovládá krční svalstvo, bezpečnější než jen na rukou.

Více se o této problematice dozvíte v našem článku.

Dítě v nosiči nebo šátku nesedí, je „podsazené“. Když sedí, má stehna a kolínka vyrovnaná a v úrovni boků. V nosící pomůcce mu kolínka směřují výš než pánev, tedy zadeček je níž než kolínka, což nezatěžuje páteř a nenutí k narovnání, jako při sedu.

Děti teplo potřebují. Rozdíl je však v tom, že zatímco oblečené a volně položené dítě na podložce či v kočárku si samo nedokáže regulovat teplotu, na vašem těle se jeho teplota dokonale vyrovná. Případné pocení je pozitivní důsledek této regulace. Správným oblékáním dítěte a výběrem vhodného materiálu šátku (bambus, tencel, hedvábí, vlna) můžete pocení kontrolovat a zajistit dítěti i sobě komfort.

Zkuste se zeptat: „A z které strany?“ 🙂
I když jste začátečník a třeba nemáte miminko úplně ideálně „zakapsované“, u základního úvazu Kříž s kapsou zajišťuje spodní část kříž, tedy další dva pruhy látky. Stejně to platí i u mnoha dalších úvazů. Pokud používáte úvazy, kde je dítě více „otevřené“ po stranách, mějte šátek přiměřeně dotažený.
Ergonomická nosítka dnes už mívají několik jištění na přezkách, což zvyšuje jejich bezpečnost a jistotu i v případě samovolného rozepnutí.

A klidně se můžeme podívat i na ten nejkrajnější případ – kdyby dítě opravdu začalo padat (i když vlastně není jasné odkud 😊) – myslíte, že byste necítili povolení šátku nebo přezek nosítka a nestihli dostatečně rychle zareagovat?

Platí tu znovu jedno pravidlo: dítě je u vás, máte nad ním nejvyšší možnou kontrolu, kterou mu můžete poskytnout – což se v jiných situacích, kdy je mimo vás, říct nedá.

Dítě do tří měsíců potřebuje hlavně vidět a cítit matku či otce. Být v bezpečí a blízkosti zdroje potravy a uklidnění. Až později začíná zkoumat okolní svět. Jakmile drží hlavičku, může se dívat do stran a nahoru. Už teď vidí více než například v kočárku. Pokud jim omezený výhled vadí, projeví to odtažením, křikem nebo jinak.

Dítě se tímto způsobem jednoduše rozmazlit nedá, protože už „rozmazlené“ je — z doby v děloze. Po narození pouze pokračujete v jeho přirozeném vývoji tím, že mu poskytujete co nejvíce kontaktu. Abyste si neodrovnali ruce a nezničili páteř, používáte nosicí pomůcku.

Novorozenec totiž neví, že je samostatnou bytostí. Ví jen to, že když je s matkou, cítí se dobře. Děti nechápou skutečnost, že jste tu, i když vás nevidí, zhruba do věku 9 – 12 měsíců. Dítě nedokáže udržet mentální obraz matky, aby se uklidnilo. Ještě nechápe pojem času, takže pro něj nic neznamená, když mu řeknete: „Maminka se za chvilku vrátí.“

Stálá citová dostupnost matky pomáhá dítěti naučit se důvěře — nejprve k matce, později k sobě samému. Sebedůvěra pak vede k nezávislosti. Dítě tedy musí nejprve projít fází zdravé závislosti, aby se později mohlo stát bezpečně nezávislým.

Více si můžete přečíst v knihách Naše děti, naše světy, Vychováváme děti a rosteme s nimi nebo Koncept kontinua.

Zkuste si udělat malý pokus. Zhodnoťte, kolik času během dne své dítě nosíte. Druhý den ho noste stejně dlouho – ale v náručí. Nedokážete si to ani představit? Nebo to vzdáte po pár hodinách? Kvůli bolesti a nepohodlí při nošení na rukou byste s ním ztratili minimálně 50 % kontaktu, který potřebuje. Ano, kontakt mu můžete poskytnout i jinak – například společným ležením apod. Ale pokud chcete zároveň fungovat v běžném životě, nemůžete si dovolit neustále ležet. Opět zdůrazňujeme – šátky a nosítka jsou pouze pomůcky, díky nimž můžete pohodlněji naplňovat psychologické potřeby dítěte.

Je samozřejmě potřeba myslet i na sebe. Správným výběrem nosicí pomůcky a zvládnutím techniky vázání si záda rozhodně nezničíte. Jiná situace je v případě, že již delší dobu čelíte problémům s páteří, které s nošením vůbec nesouvisejí. Pro rodiče, kteří nosí pravidelně, nebo začali nosit od narození, nebývá ani rostoucí váha dítěte překážkou. Platí zde stejné pravidlo jako u cvičení – tělo si zvykne, pokud zátěž narůstá postupně a ne nárazově ze dne na den. A přesně takto nerostou ani nepřibírají ani naše děti 😉

Při všech jistě dobře míněných poznámkách okolí mějte stále na paměti, proč jste se rozhodli nosit, a že šátky a nosítka jsou jen pomůcky, jejichž úkolem je pomáhat vám naplňovat potřeby dítěte i vaši vlastní existenci v běžném životě – bez toho, abyste si zničili ruce a záda.